Hana Čapková ze 7. A získala aktuálně cenu Erika Poláka ve výtvarné soutěži XXVIII. ročníku Memoriálu Hany Greenfieldové pořádanou Památníkem Terezín.
Letošní téma soutěže znělo: První věc, kterou udělám po válce, bude… Hance srdečně blahopřejeme k úspěchu, neboť se jedná o další ocenění v pořadí, které za originální výtvarné realizace při studiu na gymnáziu sbírá.
Za Gymnázium Turnov PhDr. Mgr. Eleonora Tehníková
ODHODLÁNÍ
Co pomáhalo lidem vězněným v koncentračních táborech neztratit vůli k životu? Co jim dodávalo motivaci nevzdat to, a naopak udržovat víru, že jednou vše zlé skončí? Odpovědí by bylo určitě mnoho a všechny se bohužel nikdy nedozvíme. Naštěstí však existují lidé, kteří si všemi útrapami prošli a své vzpomínky poté sepsali. A právě tato svědectví mi pomohla, abych našla alespoň částečné odpovědi na moje otázky.
Námětem mého obrazu je interiér zámku, který vyjadřuje vnitřní duševní sílu, protože právě ta představuje nejcennější bohatství vůbec. Vše zůstává v náznaku a je odlehčené, jsou to aspekty nehmotné a zároveň všudypřítomné. Barvy jsou laděny hlavně do světlých, optimistických tónů, které vyzařují naději, klid a světlo.
Na levém okraji se nachází rozbité okenní tabule v plamenech. Jde o symbol pomsty, ať už ve formě útěků jednotlivců s cílem podat svědectví či připojit se k odboji, nebo celotáborových povstání, aby bylo znemožněno jeho další fungování.
Dole pod nimi leží na bílém šátku bochník chleba. Nepředstavuje pouze jídlo a s ním spojené projevy solidarity a lidství, ale také rodinu. Pocit sounáležitosti a vědomí, že nejsem sám, ale mám někoho, o koho se můžu opřít, je velmi důležitý i v normálním životě.
Směrem do středu obrazu se nachází tři hrací kostky. Ty reprezentují dětské hry a další aktivity, které sloužily jako rozptýlení nejen těm nejmladším. Kostky jsou také symbolem štěstí a sázky do loterie. Člověk nikdy neví, jestli vyhraje, a šance jsou navíc poměrně malé. Přesto stojí za to doufat, protože naděje je tu vždy, i kdyby byla sebemenší. Nad kostkami je vidět průchod do dalších pokojů, jakožto víra v pokračování, novou kapitolu života a naplnění plánů do budoucna.
V pravé horním rohu visí obraz Stromovky. Stromovka reprezentuje myšlenky na návrat zpět, ať už domů nebo na nějaké jiné vytoužené místo. Také odkazuje na tvorbu Hanuše Hachenburga, konkrétně báseň Terezín - “Tam v dáli kdes spí dětství sladce, v cestičkách tam ve Stromovce” - jako další způsob vyrovnávání se s nelehkou situací skrze uměleckou tvorbu.
Na to navazuje časopis Vedem v pravé spodní části obrazu – časopis vydávaný v letech 1942-1944 v Terezíně chlapci z Domova 1. Vydávání časopisu bylo součástí tzv. Republiky Škid, která představovala pro chlapce určité ukotvení, řád i záchytný bod v neustále se měnícím a nebezpečném prostředí. Vedem symbolizuje také humor, přátelství, a především ilegální kulturní život ve všech formách, které byly nepostradatelnou součástí klíče k přežití. Ať už to bylo právě tajné vydávání časopisů, organizování koncertů, divadelních představení, vyučování nebo výtvarné umění.
Rodina, přátelé, návrat zpět, budoucnost, kultura, jídlo, projevy laskavosti, humor, náboženství... Důvodů proč se lidé nevzdali bylo mnoho. Všechny je však spojuje jedno, a tím je odhodlanost. Myslím, že je to právě odhodlanost, na kterou bychom v našem životě nikdy neměli zapomínat a podceňovat ji.
Hana Čapková, Gymnázium Turnov
