30. září, kdy bychom tradičně odhalovali tajemství chemie, jsme upínali zraky na velkolepou stavbu opatství Mont-Saint-Michel. Ulicemi městečka jsme procházeli těsně po východu slunce mezi úplně prvními návštěvníky.
Následoval německý hřbitov Huisnes a návštěva Saint-Malo, kde někteří z nás vystoupali za hrobkou místního rodáka, spisovatele a politika, François-Reného de Chateaubriand. Šťastlivci i ochutnali místní sladkou specialitu kouign-amann.
Další dva dny jsme se dotkli historie. Prošli jsme všech 5 pláží (Omaha, Utah, Gold, Juno a Sword), kde se Spojenci vylodili v roce 1944. Vzdělala nás muzea v St. Mère Église, Arromanches, Ouistreham a Caen. Po zájezdu už není člověka, co by neznal krycí jméno OVERLORD. Nepřišli jsme ani o bunkry, protiletecké baterie, hřbitovy a pietní místa připomínající nám památku vojáků. Z mořských vln znovu spojeni v moře bělostných křížů.
Čtvrtek se již nesl v nádechu umění. Zavítali jsme k Monetovým útesům v L’Étretat. Jeho tahy štětcem narušovaly zbytky Atlantického valu rozprostírající se i tady. Odpoledne nás zahalily pozlacené chodby zámku Versailles a jeho zdánlivě nekonečné zahrady, až oči přecházely.
Poslední den jsme začali se Sacré Coeur na Montmartru ještě za tmy. Z hvězd už jsme ale spatřili jen tu jednu, Vítězný oblouk na světoznámé Champs-Elysées. Nad městem se tyčil hlavní monument města, který nám samozřejmě nesměl ujít. Z výše 324 metrů nešlo přehlédnout ani muzeum Louvre vedle Tuilerijských zahrad. Dále kolem oranžerie a Náměstí Concorde až do Latinské čtvrti. Přešli jsme břeh Seiny za katedrálou Notre Dame, přes Sainte Chapelle až do moderního Centre Pompidou. Když jsme dorazili k nádraží Bercy - naší konečné zastávce - mohli jsme si do říjnové výzvy zapsat krásných 20 kilometrů. Kromě sýrů byl cestou zpátky autobusem cítit smutek, že náš malý francouzský sen končí. Avšak vzpomínky, zážitky a jak se na studenta gymnázia sluší a patří – vědomosti, ty zůstanou s námi.
Matylda Ferbasová, 6.A
